Zadek

V sobotu končíme klikovací výzvu a slibuju, že něco tak náročnýho už se nebude opakovat :o)

Nedávno někdo napsal na Twitter, že minisukně, ultrašortky a plavky zastihly naše pozadí nepřipravená, tak se to pokusíme napravit.

U druhého cviku nepokládáme pánev na zem, ale těsně nad zem.

Jako tradičně vzestupná challenge. Začínáme na 20 opakováních a každý den 5 opakování přidáváme.

1. den: 20x            16. den: pauza

2. den: 25x          17. den: 80x

3. den: 30x          18. den: 85x

4. den: pauza          19. den: 90x

5. den: 35x          20. den: pauza

6. den: 40x          21. den: 95x

7.den: 45x          22. den: 100x

8. den: pauza          23. den: 105x

9. den: 50x         24. den: pauza

10. den: 55x         25. den: 110x 

11. den: 60x          26. den: 115x

12. den: pauza          27. den: 120x

13. den: 65x          28. den: pauza

14. den: 70x          29. den: 125x

15. den: 75x           30. den: 130x

Začínáme v úterý 17. 6. Sdílejte a hlavně cvičte a hlaste se.

Běhání, běhání, všechny smutky zahání

Běhání, běhání je lék.

Nemůžu tomu až ani věřit, ale je to tak. Já, která začala běhat jenom z hecu (uběhnu MasarykRUN) a která s tím plánovala hned po závodě zase seknout, běhám dál. Úplně jsem tomu propadla.

Parafráze na známou pohádkovou písničku (žalobu očekávám v datové schránce, pane Svěráku) je pravdivá: během jsem si už vyléčila kocovinu, jednou nebo dvakrát vypotila nachlazení a hlavně skutečně zahání smutky. Nejednou mě vyplavené endorfiny tak nakoply, že jsem svítila jak 100wattová (zákaz provozování svítivosti očekávám v datové schránce, Evropská unie [nejsem úsporná]).

Běhání je pro mě jednak relax od běžných činností (děti), jednak se při něm krásně vyčistí hlava. Říkám tomu mentální klystýr - během běhu mám najednou spoustu času, kdy nemám na práci nic jiného než myslet, takže se myšlenky valí jedna přes druhou, promýšlím každou hovadinu, která v temných zákoutích mozku zůstala ukryta, hlavou se honí neskutečný maglajz. A po doběhu čisto, prázdno, uklizeno.

Říká se "Chceš-li Boha rozesmát, řekni mu své plány.", takže bych spíš měla mlčet. Ale nebudu, protože tím, že vykecám svoje běžecké mety, budu ještě více motivovaná jich dosáhnout. Takže:

• Příští rok bych chtěla uběhnout MasarykRUN pod hodinu (letos 1:07:12).
• Nejpozději do dvou let (od teď) bych chtěla uběhnout půlmaraton.
• Rok na to si nějak sympaticky vylepšit čas z půlmaratonu.
• Nejpozději do čtyř let (od teď) bych chtěla uběhnout K24 - cyklistický (!) závod, kde se jeden okruh (28,4 km) jezdí stále dokola po celých 24 hodin.
• Rok na to si nějak sympaticky vylepšit čas z K24.
• Nejpozději do sedmi let (od teď) bych chtěla uběhnout maraton.
• Pokud to přežiju, tak rok na to si nějak sympaticky vylepšit čas z maratonu.
• Nejpozději do desíti let (od teď) uběhnout v jednom roce MasarykRUN, půlmaraton, K24 a maraton.

Jsem zvědavá, co z toho skutečně dokážu.